Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

Poslední slovo: Lodní deník

 

Text: Petr Láska

Foto: Autor

 

Chuť, nebo povinnost

Vést lodní deník bývala kdysi naprostá samozřejmost. Ze zákonné povinnosti se postupně stala vzpomínková kniha, kterou si někteří s oblibou vedou, aby mohli později své plavby s deníkem na klíně znovu prožívat.

 

I do této oblasti zasáhla elektronika, a tak existuje nespočetně forem, jak si po americku vést svůj „Log Book“. Všechny přístroje pracující na bázi GPS automaticky zaznamenávají v čase údaje o pohybu lodě. Dokonalejší systémy, kterými prošpikoval svou loď například dopisovatel do My Boat, Tomáš Kůdela, shromažďují další spoustu údajů a jednoduchým klikem je exportují do notebooku, resp. Tomáš je z tepla svého pražského domova schopen sledovat, jak a kde se jeho loď pohybuje, pokud by se tak skutečně dělo. Nabízí se tedy otázka, zda není přežitkem vést si papírový lodní deník. Myslím si naprosto upřímně, že určitě není.

Co mě vede k tomu, abych si to myslel, když jsem také naprosto spontánně přešel do elektronického světa? Právě to poznání, které jsem udělal, když jsem své vzpomínky přenechal elektronice. Když jsme fotili na filmy, tak jsme přemýšleli o tom, co, jak a kdy zmáčkneme. Nechtěli jsme ztratit to pomyslné okýnko na filmu. Hotové fotografie jsme potom založili do alba a sem tam si je prohlédli. Dnes mačkáme spoušť fotoaparátu nebo telefonu jako o život, nepřemýšlíme moc nad tím, abychom to nezkazili, a jeden záběr uděláme radši vícekrát, protože jeden z nich určitě vyjde. Po jednom týdnu se v lepším případě vracíme domů s tisícovkou fotek, které nasypeme do počítače a už se k nim nikdy nevrátíme. Nemáme čas ty fotky třídit, a prohlížet si je nevytříděné, k tomu zase nemáme dost času. Stejné je to s elektronickým záznamem plavby a vůbec s jakýmkoliv elektronickým záznamem. Vloni jsem měl na jedné plavbě na palubě fanatického kameramana, který ve větru a vlnách pobíhal nejistě po palubě a upevňoval svou Go-Pro do tisíce možných a nemožných pozic. A já celou dobu myslel na to, aby mi tam nespadl a nemusel jsem ho lovit. Dokonce přidělal kameru na konec háčku, chytil se za vanty a s nataženou rukou s háčkem se vyvěsil přes reling, aby udělal krásný „letecký“ boční záběr lodě pod plachtami. Je to rok a dodnes jsem z toho neviděl ani minutový sestřih, prostě není čas na to, aby ty hodiny záznamu někdo prohlédl a sestříhal.

Naopak proti tomu mám víc než rok starý jiný zážitek. Slavili jsme s jachtařkou Blankou a s Honzou Andrtem jako tři single příchod nového roku 2014. Honza přinesl dvě bedny jachtařských písemností, které zbyly po jeho tátovi. Probírali jsme se těmi písemnostmi a prožili jsme kromě jídla a pití za tu celou noc celý jachtařský život jeho táty. Četli jsme si deník, kdy se Sv. Magdalenou splul celý Ob, a byli jsme tam ve své představivosti skutečně s ním. Četli jsme o všech jeho dalších plavbách a ten zážitek byl velmi silný. Musím říci, že byl ve vedení záznamů až chorobně pedantický, protože jsme tam našli záznamy, které bych jako syn o svém tátovi číst nechtěl.

Pak mi vyprávěl jiný jachtař, jak při jedné přeplavbě v holandských pobřežních vodách i při respektování všech znaků nedaleko velkého přístavu nasedli. Když je po vyproštění místní autority zpovídaly, chtěly mimo jiné vidět lodní deník s posledními záznamy.

Přestože vydávám elektronický magazín, nikdy si na záchod neberu iPad, ale papírové časopisy. Knížky čtu také jen v papírové formě, protože na rozdíl od elektronické čtečky krásně voní. Při našem posledním setkání mi Libor Stacho věnoval čistý Lodní deník, který spolu s charterovou společností pana Voženílka YachtNet vydal. Krásná tlustá vázaná kniha formátu A4 teď čeká na to, abych do ní začal psát, a já lituju toho, že už jsem ji neměl před lety. Jak by dnes bylo krásné, otevřít si lahvinku a vyvalit se s takovou osahanou a popsanou knihou na gauč v obýváku a vzpomínat. Namísto toho musím sednout k počítači, když chci něco podobného prožít, a otevřít standardní digitální mapu Google Erth s klikatou žlutou čárou. Což ale stejně neudělám.

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Contest Yachts

Loděnice | Boris Dacko
title

Optimist – vítězství v Srbsku

Sport | Michal Štěpán