Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

Víno, srdečnost a všudypřítomné hortenzie

Tyto ostrovy vás překvapí nejen krásou přírody, ale i lidskou srdečností. Po ostrovech není vůbec žádný problém cestovat stopem, získat radu či od místních ovoce přímo z jejich zahrádky.

 

Když už jsme u jídla – půda je na ostrovech velmi úrodná, a tak se využívá k pěstování ovoce, rozšířené je zde i vinařství a nesmíme opomenout chov dobytka a rybářství. Především si nenechte ujít místní víno. Bobulky jsou neuvěřitelně sladké (lepší jsem nikde nejedl) a Azorské víno je opravdu jedinečné. A to hovězí! Ještě dlouho se vám bude rozplývat na jazyku. Azorské ostrovy jsou unikátní také tím, že každý ostrov je trochu jiný, a tak je obyvatelstvo obdarováváno různými dary. Políčka, vinice i pastviny jsou od sebe odděleny kamenitými zídkami či ploty z modrých hortenzií.

Hlavním stavebním materiálem, především na ostrově Pico, je černá pórovitá láva. Najdete tu jak starší domečky čistě z lávových tvárnic, tak i domečky moderní, kombinované s bílou omítkou. Po návštěvě ostrova Flores, Faial a Terceira (viz březnové číslo My Boat) v sobotu 28.8. 2016 vyplouváme na ostrov Sao Jorge. Z Terceiry je to 67 mil cesty oceánem. Na tuto etapu mám opět nové členy posádky a tak plavbu zahajujeme manévrem MOB. Nácvik zpestřuje Bohouš, který se místo vyhození cvičené lahve sám vrhá přes palubu. Bohouše jsme zachránili a dál pokračujeme na plné plachty rychlostí 7 uzlů. Kolem poledne vytahuji sextant a seznamuji zájemce s tím, jak určit svoji polohu z kulminace Slunce. Celý den bylo nádherně. Až večer nás dostihly dešťové přeháňky a vytvořily duhu ve světle zapadajícího Slunce.

 

Ostrov Sao Jorge

V noci připlouváme do mariny Velas. Zajíždění do ní však není snadné. Marina je malá a mezi pontony je poměrně úzká mezera. S lodí nad 12 metrů délky a bočním větrem je dost obtížné mezi pontony zatočit do vyvazovacího místa.

Následující ráno se každý vydává na výlet do míst, které chce poznat. Já se přidávám ke skupince, která si vybrala pěší trek Faja da Caldeira de Santo Cristo na východním pobřeží ostrova. Dominují zde strmé svahy zcela pokryté vegetací a přírodní lávové pláže. Trek začíná ve vesnici Faja dos Cubres. Cestou přicházíme ke slanému jezeru u osady Faja da Caldeira de Santo Cristo, kde si s chutí zaplaveme. Obyvatele místní vesničky zde uvidíte s krompáčem a kbelíkem, jak ze země a vody vybírají škeble. Po dalších dvou kilometrech u Faja de Caldeira de Cima přicházíme k vodopádu, pod nímž leží tůň s křišťálově průzračnou vodou. Je sice chladná, ale pro osvěžení na cestě se přímo nabízí. Trasa je obklopena vavřínovými lesy. Celá tato oblast je známa pěstováním ovoce ameijoas. V osadě Faja da Caldeira de Santo Cristo si opět připadám jako vytržený z reality. Domečky jsou zde pouze z lávy, kluci a holky u vody chytají ryby. Cesta do vesnice je úzká a doprava se zde střídá v pravidelných časových intervalech, kdy je cesta otevřena jen jedním směrem. Cestou potkáváme i jezdce na čtyřkolce, který vypadá, že veze zásobu chleba pro celou vesnici. Ze Sao Jorge plujeme na ostrov Pico. Fouká nám optimální předoboční vítr do 17 uzlů a trasa 41 NM uběhne rychle.

 

Ostrov Pico

Ostrov Pico nás už zdálky okouzlí svou dominantou, nejvyšší horou Portugalska Pico. Její výška je 2 351 m.n.m. Tato hora se neustále mění, často je její špice skryta v mracích nebo obráceně, pouze špička vykukuje nad mraky. Někdy se nad vulkánem objeví bílá čepička mraku, kterou místí považují za znamení deště. Ne vždy dovolí počasí turistům vystoupat na tuto úchvatnou horu. Nám se to podařilo až na druhý pokus. 31.8. si ráno obouváme pohorky a vydáváme se do nadmořské výšky 1 200 m. n.m., kde výstup začíná. Zde každý platíme 12 EUR za povolení k výstupu na sopku. Dostáváme zde do dvojic GPS komunikátor pro případ nouze a dále musíme shlédnout instruktážní film. Jak stoupáme po úbočí hory, objevují se další a další kopečky s krátery. Je to, jako kdyby ztuhla vařící se kaše, kterou ale nikdo nemíchá. Tak to tady v dobách, kdy vznikaly sopky vřelo a bublalo.

Výstup ke kráteru Pico Grande nepovažujeme za náročný. Oproti tomu posledních cca 200 metrů na samý vrchol Piquinho je už jiná liga. Síla větru je podstatně větší, některé úseky je bezpečnější lézt po čtyřech. Občas míjíme i nějakou fumarolku, kde si s radostí ve vystupující páře ohřejeme ruce. Teplota na vrcholu je však značně rozdílná. Můžete zde zažít i 30° C či druhý extrém až -5° C. Na vrcholku nám počasí opravdu přálo, a tak se nám naskytl krásný výhled na 5 centrálních ostrovů. Při sestupu nám zvoní GPS komunikátor a je nám sděleno, že od této chvíle kvůli počasí již výstup na horu není povolen. Zase jsme měli jednou velké štěstí.

 

Město Madalena – vinice a nejlepší zmrzlina na ostrovech

Další den, ve středu, nás na naší cestě provází Češka Irena, která se zde usadila a pronajímá tu malý penzionek. Ta nám dělá i řidičku a vydáváme se s ní do vnitrozemí ostrova. Zastavujeme na jeho severu, u města Madalena, kde jsou vinice Landscape of the Pico Island Vineyard Culture, které jsou zařazeny na seznamu UNESCO. Víno zde nezvykle leží na lávových kamenech mezi kamennými zídkami, které ho chrání před mořskou vodou a větrem. Teprve až se přiblíží čas sklizně, tak vinaři víno podpírají bambusovými tyčkami, aby dozrálo. V Madaleně se zastavujeme i v muzeu vinařství Museu do Pico, Pólo do Museu do Vinho. Vstup do muzea je pouze 2 EUR/osobu a dozvíte se zde informace o technologii výroby vína či jeho historii. Nás nejvíce zaujala interaktivní část, kde jsme podle vůně testovali použité suroviny.

Mimochodem v trajektovém přístavu v Madaleně mají ve stánku Quiosque carapinha nejlepší zmrzlinu na ostrovech.

 

Cesta sedmi jezer

Z centrální části ostrova se táhne po jeho hřbetu jižním směrem cesta mezi množstvím sopečných kopečků a mezi sedmi jezery. Nás nejvíce zaujala první tři jezera. Jedná se o trek Caminho das Lagoes, jehož délka je 22 km. Trek by byl krásný na projížďku na kole, protože vede po asfaltové silničce. My si ho užíváme jako okružní jízdu po ostrově. Jezera zde mi připadají úchvatná. Každé z nich je v krajině jinak usazené. Každopádně, pokud budete mít možnost navštívit ostrov Flores, krásu jezer si tam vychutnáte ještě více. Změny teploty, světla a vlhkosti jsou zde velmi rychlé, jak přechází a narážejí do ostrova mraky. Tak během minuty z krásně prosluněné krajiny se ocitáte ve vlhké mlze a nevidíte nic. Během dalšího okamžiku mrak se zvedá a stojíte pod zcela zataženou oblohou. Občas i prudce zmoknete a za okamžik zase svítí Slunce.

 

500 metrů při svitu baterky

Dále míříme do jeskyně Gruta das Torres. Bohužel je sem možný vstup pouze na objednávku. Ani po přemlouvání nás dál nepustí, a tak si domlouváme vstup na další den. Ve čtvrtek na nás Irena čeká s autem, aby nás zavezla k jeskyni. Než se však „vymrcasíme“ z lodi, nabíráme zpoždění a na prohlídku se dostavujeme o 10 minut později. Vstup nám už není umožněn. Příště prý máme zavolat. Takto naše místa dostali jiní návštěvníci. Naštěstí jsme na tento ostrov zavítali i o týden později se synem, a to už jsme si čas pořádně pohlídali. Na prohlídku jsme se museli dostavit už 15 min před jejím začátkem. Věřte, že jeskyně určitě stojí za to! Její délka je přesně 5 439 m s maximální výškou 15 metrů. Prohlídka trvá cca 1,5 h a přístupných pro veřejnost je asi 500 metrů. A v čem je tato jeskyně unikátní? Vznikla vulkanickou činností, a to průtokem lávy. Její krása je především v tom, že zde nejsou žádné chodníčky pro turisty či umělé osvětlení, které by mohlo poničit místní mikroorganismy. U vstupu jsme dostali baterku a helmu a do paměti se nám vrylo jedno z nejhezčích míst na Azorských ostrovech. Vstupné je 7 EUR/osobu.

 

Psí hlava

A jak je to na tomto ostrově s koupáním? Nedaleko městečka Santo Antonio je krásná zátoka tvořená lávou. Tady jsme zažili nejkrásnější přírodní koupání na ostrovech. Pokud přejdete přes park, dojdete k typickým bazénkům. Opět nechybí sociální zařízení, plavčíci ani bazénky pro děti. Na tomto ostrově trávíme nejvíce času, a tak máme ještě možnost zajet se podívat do některého z lávových městeček. Navštěvujeme Cachorro, které je typické domečky z čedičové lávy. Je zde i z lávy přírodně vytvořena hlava psa a rovnou v této vesnici můžete nakoupit místní suvenýry.

 

Maso vlastní!

Kapitolou samou pro sebe jsou krásné parky pro trávení volného času. Doporučuji především park v Prahia či západně od Sao Jorge najdete další park (ten se nám líbil nejvíce). V obou parcích máte dokonce nachystané dříví a rošt na grilování. Pro děti je tu velké vyžití v podobě prolézaček, apod. Ostrov Pico je ostrovem, kde ještě dnes potkáte staré kulhající muže. Muže, kteří dříve byli nejen pekaři, kadeřníky, ale i lovci velryb. Na malých rybářských bárkách lovili velryby harpunami. Mnoho z nich se ale již z moře domů nikdy nevrátilo. O velrybářích se dozvíte více ve velrybářském muzeu ve městě Lajes do Pico.

 

Ostrov Sao Miguel

Tento ostrov je největší ze souostroví a najdete tu tedy i jeho hlavní město, Ponta Delgada. My ho navštěvujeme jako jeden z posledních a pocit při příjezdu do mariny byl podobný, jako kdyby jsme se vraceli z pohádkové vesničky do rušného města. I přesto má ostrov mnohá unika, ať už jsou to termální či minerální prameny, čajové plantáže či typické jídlo cozido.

 

Dýmící drak

Město Furnas je město, které určitě nepřehlédnete. Pokud se zastavíte na krásné vyhlídce Pico do Ferro, uvidíte již z dálky dým, který stoupá do oblak. Městečko je plné aktivních fumarol a malých caldeir. U jedné fumaroly, která vyvěrá do vody byly dokonce naházeny pytle, voda měla netypické žluté zbarvení. Dlouho jsem si lámal hlavu proč, až jsem to odhalil. Místní v nich vaří kukuřičné klasy, které pak prodávají kousek dál na stánku. Úžasné je, že vstup do této oblasti je zdarma. Sao Miguel navštěvujeme s mým synem. Tomášek má plachtění spojené s koupáním. Koupe se na těchto ostrovech v neoprenu, ale přeci jen ve vodě dlouho nevydrží. A tak jedna z našich cest vede do nádherného města Furnas, kde navštěvujeme lázně Poca do Dona Beia s horkými prameny. Teplota jednotlivých bazénků je 39° C a bazénky se liší se pouze svojí hloubkou, jeden z nich je chladnější, má pouze 28° C. Voda obsahuje železo a naše plavky za den získávají rezatou barvu, která jim už zůstala. Celodenní vstup je 4 EUR/osobu.

Ve městě se nachází i národní botanický park Terra Nostra, který navštívila část naší posádky a velmi se jim líbil. My však nejsme znalci botaniky a tak ho vynecháváme. Místo něj navštěvujeme podobné místo, Caldeira Velha. Město Furnas se nám opravdu líbilo a tak se do něj ještě vracíme a trávíme v něm celkem dva celé dny.

 

Cozido caldeiras – jídlo s vůní síry

Nedaleko od Furnas je oblast Lagoa das Furnas, která je jako stvořená k pikniku. Nachází se zde jezero, po kterém si můžete vyjet na šlapadlech a jedna z hlavních atrakcí ostrova – unikající pára a plyn ze země, bublající louže a pach síry. Restaurace zde připravují v zemi vařené jídlo a místní pochoutku cozido caldeiras, která se vaří několik hodin v hrnci. Nikdy jsme nic podobného nejedli, bylo to opravdu vynikající (různé druhy masa, klobásy, mrkve, kapusty, zelí a brambory – vše vařené v jednom hrnci a ochucené jedinečnou sirnou vůní). Když přijdete ve vhodnou chvíli, můžete vidět vkládání hrnců s jídlem do země. Místní si zde připravují cozido vlastní a my se zde opět přesvědčili o jejich pohostinnosti. Naše zvědavost nás zavedla k vyndávání hrnce jedné rodiny ze země a ta nás okamžitě pozvala ke společnému stolu. My jsme však už byli po obědě, cozido jsme si dali v místní restauraci O Miroma. A opět jsme měli štěstí. Cozido zde totiž běžně připravují na objednávku. Vstupné do této oblasti je 0,5 EUR/osobu + parkovné.

 

Jurský park

Po dni stráveném v termálních lázních, se vydáváme do nejkrásnější caldeiry na ostrově, do Caldeira Velha. Při vstupu máme pocit, jako bychom se nacházeli v Jurském parku. Vegetace je zde opravdu úchvatná a velmi podobná jako ve zmíněném filmu. I toto místo nabízí koupání v bazénku. Horké plyny zde vyvěrají ze země a ohřívají malý vodopád mířící přímo do bazénku. Voda je zde chladnější než v Poca da Dona Beia. Značnou část geotermální energie totiž odebírá elektrárna, která vyrábí elektrickou energii pro ostrov.

 

Čajové plantáže

Odpoledne pak vyrážíme do oblasti Gorreana, kde se nachází jediné dvě čajové plantáže v Evropě. My zamířili do Chá Gorreana, v které se vyrábí 2 druhy čaje. A zde jsme opět překvapení. Exkurze do výroby společně s ochutnávkou čaje je zcela zdarma! Potkáváme tu i mnoho skupin s průvodci, ke kterým se přidáváme a můžeme si tak výrobní proces poslechnout nejen v portugalštině ale i v angličtině či v němčině. Nakonec odpoledne zakončíme procházkou po čajové plantáži a samozřejmě koupí balíčků čajů. Při jejichž výrobě se nepoužívají žádné pesticidy.

 

NO GO!

Poslední den na ostrově začínáme návštěvou oblasti Caldeira das Sete Cidades, což je kráter s obvodem 12 km, v kterém leží dvě jezírka Lagoa Azul (Modré jezero) a Lagoa Verde (Zelené jezero). Vše si prohlížíme z vyhlídky Visto do Rei. Nelze si zde nevšimnout opuštěného hotelu Monte Palace. Hotel byl v 80. letech v provozu několik let, ale pro nedostatek návštěvníků byl brzy zavřen. Fascinující na tomto místě je to, že si můžete jít kam chcete a jak chcete. To konec konců platí pro celé Azory. V hotelu jsou nebezpečná místa označena pouze nápisem NO GO, vše je jen vaše odpovědnost. Škoda, že je hotel vandalismem již značně poškozen, myslím, že toto místo si budete moci prohlídnout už jen pár let. A kde jinde se vám podaří stoupnut si k již „neexistujícímu“ výtahu a mít tak výhled do prostoru bez jediné zábrany?

 

Divočina na lanech

Slunečné odpoledne jsme se rozhodli využít koupáním v Termas da Ferraria. Byla to však trochu divočina, takže jsem se nakonec koupal jen já. Ve vodě jsou natažena lana, kterých je třeba se držet. Důvod je jednoduchý, přílivová vlna by vás mohla odhodit na kameny. Do moře zde vyvěrá horký pramen (pouze za odlivu), ale teplé moře je jen na pár místech, jinak je voda opravdu studená. Tomášek tu ale nakonec našel také zábavu. Místa, kam vyšplouchla mořská voda byly plné rybiček a tak si nechal okusovat nožičky a slunil se. Rodina mne na tomto ostrově opouští a já dál pokračuji již s novou posádkou při plavbě do Portugalska.

 

Ostrov Santa Maria

V neděli 18.9. 2016 posádka zajistí nákup potravin na plavbu a já dokončuji poslední přípravy lodě na vyplutí. V pondělí v 11 hodin již vyplouváme na krátkou etapu k poslednímu Azorskému ostrovu, který ještě navštívíme. Je jím Santa Maria. Cestou nás opět doprovází hejno delfínů, kteří jsou s námi snad při každé naší plavbě v této oblasti. Po 57 mílích před půlnocí přistáváme na ostrově v marině Vila do Porto. Následující den jedeme autem poznávat ostrov. Na rozdíl od ostatních azorských ostrovů ostrov Santa Maria nevznikl erupcí sopky, ale vrásněním. Také jako jediný leží na africké litosférické desce. Kocháme se zde výhledy. Na jihu ostrova nás k bližšímu prozkoumání lákal maják. Potkáváme se zde s velmi vstřícným správcem majáku, který nás zve k jeho prohlídce. Vše je udržované, v perfektním stavu. Touto jedinečnou prohlídkou završuji své cestování po Azorských ostrovech. Ve středu 21.9. 2016 je již definitivně s posádkou opouštíme.

 

Na závěr ještě uvádím pár praktických informací, které by vám na vaší cestě za jedinečností těchto ostrovů mohly pomoci. Co by měl jachtař o této oblasti vědět:

Břehy ostrovů jsou převážně strmé a kamenité, proto zde prakticky nenaleznete žádné kotviště a jedinou možností přistání je marina nebo lze kotvit před některými přístavy. Na většině ostrovů jsou dnes nově vybudované mariny. Některé však velmi malé. Na ostrově Pico je marina ve městě Lajes a míst pro návštěvníky je zde jen několik. Ceny všech marin jsou jednotné a pro loď délky 12m jsou 19 EUR/den.

Vzdálenosti mezi jednotlivými ostrovy jsou velmi příznivé. Nejdelší byl přejezd z ostrovu Faial na Flores, v délce 130 NM. Z Faialu na Pico do Lajes je 20 NM, Pico – Sao Jorge do Velas 41 NM, Sao Jorge – Terceira do Angry 67 NM, Terceira – Sao Miguel do Ponta Delgada 97 NM, Sao Miguel – Santa Maria 58 NM.

Povětrnostní podmínky v období srpen – září, kdy jsme ostrovy navštívili byly proměnlivé. Větry se sbíhaly z různých směrů. Na pár dní nastalo bezvětří, většina dní byla ale s větry mezi 8-25 uzlů. Na většině ostrovech je wifi v marině k dispozici zdarma. To neplatí pro ostrov Flores a Sao Miguel, kde wifi nebyla. Na ostrově Santa Marina sice wifi byla, ale její dosah byl jen do 100 metrů kolem kanceláře mariny.

 

A jak je to na ostrově s dopravou?

Na většině ostrovů jezdí autobusy 2x denně, ráno a odpoledne. Cena je také velmi příznivá. Pokud se rozhodnete při svých cestách využít auto, cena auta se základním pojištěním ve třídě B je v průměru 40 EUR.

Na závěr uvádím stručný seznam míst, které se nás na jednotlivých ostrovech zaujala nejvíce.

Faial

  • Caldeira – 2 km široký kráter, po jehož obvodu vede stezka
  • Vulcao dos Capelinhos – lávové pole v kontrastu s okolní zelení, vedou zde treky
  • Horta marina – nejbarevnější přístav na světě

 

Flores

  • Reserva Natural das Caldeiras Funda e Rasa – oblast 7 jezer – nejkrásnější trek na Azorech

 

Sao Jorge

  • Faja da Caldeira de Santo Cristo – jezero, podmořská jeskyně, trek a tůň s vodopádem

Santa Maria

  • hora Pico Allto – 587 m
  • zátoka Sao Lourenco s útesy obrostlými vinicemi
  • vesnice Anijos – zde najdete sochu Kryštofa Kolumba

Sao Miguel

  • čajové plantáže v oblasti Gorreana – Chá Gorreana
  • město Furnas – Termální lázně Poca da Dona Beija, minerální prameny, aktivní fumaroly
  • Lagoa das Furnas – vkládání hrnců s cozidem do země, jezero, bublající louže a unikající pára a plyn ze země
  • Caldeira das Sete Cidades – kráter s dvěma jezery, z vyhlídky Visto do Rei možnost prozkoumat na vlastní pěst rozpadající se hotel

Pico

  • Ponta do Pico – nejvyšší hora Portugalska (2 351 m.n.m.)
  • Jeskyně Gruta das Torres – jeskyně, která vznikla vulkanickou činností
  • Koupaliště Piscina das Furnas – ve městečku Santo Antonio koupání v zátoce i bazéncích
  • Lávové městečko Cachorro – typické domečky z čedičové lávy
  • park západně od Sao Jorge s již nachystaným roštem i dřevem (vše zdarma)

Pokud budete chtít pomoci s orientací po ostrově či budete mít zájem o radu či pomoc, kontaktujte Čechy: Irena a Petr Hoke - Viagens e turismo,E-mail: info@welcometopico.com, Tel.: +351 912 968 427, www.welcometopico.com Jsou velmi milí a rádi se s vámi setkají. My jsme jim velmi vděční za důkladné provedení po ostrově.

                       

Terceira

  • Koupaliště Negrito
  • Tradiční místní korida s býky a toreadory v různých vesnicích po ostrově
  • Trek Mistérios Negros
  • restaurace O’Pedro ve vesnici Biscoitos

                       

Bohužel se nám nepodařilo díky nepříznivému větru navštívit ostrov Graciosa. A to jsme cestu na něj plánovali 3x. Pokud vám se to povede, určitě si nenechte ujít unikátní Sirnou jeskyni s jezírkem uvnitř (Gurna do Enxofre). Dále jsme vynechali maličký ostrůvek Corvo, který má pouze 17 km2. Místní kolem něj doporučují především potápění.

 

 

 

 

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Atlantic Marine Sun Cruiser 655

Představujeme | Petr Láska
title

Z Ománu do Egypta

Plavba | Zdeněk Teubner