Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

Proti větru

Ráno loď opustila posádka se kterou jsem plul přes Biskajský záliv a navečer má přijet posádka nová. Jsem vlastně i rád, že po té, co nás byla plná loď, teď přijedou pouze 2 chlapi. Dan i Peter mají kapitánský průkaz C a chtějí získat dostatek zkušeností v přílivových vodách a zdokonalit se. Máme tak před sebou společný týden plavby kolem Bretaně s cílem navštívit Normanské ostrovy a vrátit se zpět do Brestu.

 

Já se však necítím moc dobře po zdravotní stránce. Mám horečku a je mi zle od žaludku. Loď je naštěstí připravená a já se zatím můžu potit v posteli. Večer dorazila posádka a k mému štěstí pořádně unavená. Společně se tedy domluvíme na tom, že pro dnešek půjdeme spát a seznámení s lodí a veškerou další organizaci necháme na následující ráno. Posádka se v neděli dopoledne vydala do města nakoupit zásoby na naši plavbu. Já tento čas využívám k přípravě lodě na vyplutí a ke krátkému odpočinku. Odpoledne bychom měli vyplout z Mariny du Chateau v Brestu. Naším prvním cílem je ostrov Guernsey.

 

Atlantik nás vítá a my křižujeme

Je neděle odpoledne a my vyplouváme z mariny a směřujeme na oceán dlouhou plavení dráhou. Fouká slabý 10 uzlů zadní vítr a nás pohání jen plně roztažená přední plachta genoa. Plavební dráha končí a my se ocitáme v Atlantském oceánu. Přicházejí vlny a genoa se vylévá s každou větší vlnou. Dáváme k ní spinakrový peň. Plachta se uklidní a my točíme kurz k severu do další plavební dráhy vedoucí mezi četnými skalisky a mělčinami. Slunce zapadá a kolem jen bliká množství majáků a bójí. V té změti světel si ani nevšimneme proti nám plující plachetnice. Až když nás těsně bokem míjí vidím kolem se pohybující zelené světlo. Tma je tak velká, že pod světlem téměř nerozeznáváme loď. Musíme být dále pečlivější a pozorovat všechna světla. Zadní vítr se v průběhu noci mění na boční. Vytahujeme hlavní plachtu. Vítr sílí k 20 uzlům a noc přechází v den. Celé pondělí a další noc se rveme s protivětrem 20 uzlů, vlnkami a zdá se, že počasí je proti nám. Dvakrát se zastavujeme díky protiproudu, který je v těchto oblastech obvyklý a vzniká velkými přílivy. Je to frustrující záležitost, kdy na palubě fouká vítr, prorážíte vlny, rychloměr lodi ukazuje 4 uzly rychlost vůči vodě a na GPS vidíte skutečnou rychlost vůči dnu 0,1 uzle a ještě vzad. Pokud je však plavba delší než půl dne, zažijeme stejně všechny změny proudu, takže se zde nedá moc plánovat. Dalším omezením jsou pro nás v této oblasti i mariny. Velká část z nich úplně vysychá a je tak určena pro lodě s dvěma kýly. Další možností je, že se do přístavního bazénu vjede přes práh, za kterým je vyhloubený přístavní bazének. V něm však často není dostatečná hloubka, abych zde se svojí lodí mohl stát. To se tak stává hlavním omezením v našem plánování kam plout. Já na této plavbě nejsem pouze kapitánem, ale zařazuji se i do směn posádky. Kvůli bezpečnosti plujeme vždy dva s tím, že jeden z nás si může dát tři hodiny odpočinku. Atmosféra v posádce je velmi přátelská, i když si ostatní musí zvykat na tento tvrdý směnový režim. Po 41 hodinách křižování zjišťuji, že i nadsazený odhad 140 NM na ostrov Guernsey byl na nic. Díky křižování proti větru se trasa natáhla nakonec na 183 NM.

 

Ostrov Guernsey

Úterý za svítání připlouváme k ostrovu Guernsey. Posledních 20 mil pomáhám lodi ve zvýšení rychlosti i motorem, abychom připluli do St. Peters portu v době vysoké vody, protože vjezd do Victoria mariny je přes práh, který za odlivu je nad hladinou. Rozdíl mezi přílivem a odlivem zde v této době byl 9 m. Když jsem se na toto místo pak vrátil s rodinou asi za týden, byl mnohem menší. Voláme do mariny rádiem a ptáme se na volné místo pro dnešní noc. Místa mají dost, ale s mým ponorem nás tam správce mariny nepustí. Naštěstí mají v přístavním bazénu před marinou dva pontony na větší hloubce. Nevýhodou však je, že do města si musíme doplout vlastním člunem. Za přílivu opouštíme loď a jedeme na člunu do městečka na oběd. Městečko je postaveno v anglickém stylu a je pohledné. Volný čas využívám k návštěvě jachtařských obchodů. Ceny v librách jsou však dost vysoké a tak obchod rychle opouštím. V průběhu dne pozoruji, jak voda v přístavu ubývá a za několik hodin se vynořuje práh na vjezdu do mariny. Odpoledne vrcholí odliv. Mnoho lodí sedí na dně v bahně a klidně čeká až je zase příliv za dalších 6 h zvedne. I náš člun za odlivu dosedl na dno, a tak nezbývá než počkat na další příliv. Z břehu pozoruji svoji loď, která vypadá, že má alespoň stopu vody pod kýlem. Ve středu 29.3. opouštíme za ranního přílivu ostrov Guernsey. Předpověď větru není pro následující dny pro nás příznivá. Nevím co jsme Neptunovi udělali. Dva dny jsme z Brestu křižovali proti větru na ostrov Guernsey a teď se vítr otočil, aby foukal zase proti nám celou zpáteční trasu.

 

Přestávka na spánek

Bohužel musíme vynechat další plánované zastávky a měníme trasu tak, aby nebyl ohrožen termín návratu do Brestu. Rozhodli jsme se udělat zastávku v marině Roscoff. Nakonec do mariny Roscoff připlouváme v hluboké noci ve 4 hodiny ráno. Personál zde není a proto se vyvazujeme přímo u pontonu čerpací stanice. Celé přistání mělo pro nás jediný význam, a to 4 hodiny spánku pro všechny. Ve čtvrtek pokračujeme celý den ostře proti větru na ostrov D'ouesant. Hurá, sice ostře, ale dnes nemusíme křižovat. Loď s námi uhání rychlostí 9 uzlů. K večeru nalézáme kotviště s vyvazovacími bójemi. Skvělé, nafukujeme člun a jedeme na břeh alespoň na zákusek.

 

Co s člunem?

U břehu nastává problém. Jak vyvázat člun v místě, kde je dnes rozdíl mezi hladinou vody za odlivu a přílivu 9 metrů, aby až se vrátíme nevisel na svém krátkém laně podél zdi nad hladinou? Nakonec raději člun i s motorem vyneseme na břeh. Po krátké cestě přes ostrov nacházíme první otevřenou restauraci. Ta se tím pádem stává cílem naší dnešní výpravy. Pátek je posledním dnem této plavby. Vítá nás slunečný den. Zbývá nám posledních 40 mil do přístavu. Peter odvazuje bóji a vyplouváme. Průměrná teplota na naší plavbě je 10 - 15 °C, ale je doprovázena chladným větrem.

 

Plavba o život?

Předpověď na dnešek slibuje silný vítr kolem 30 uzlů. Obeplouváme část ostrova na motor, protože se musíme protáhnout úžinou mezi skalisky s mělčinami a ostrovem přímo proti větru. Křižování již za 6 dní máme dost. Míjíme kardinální znak a vplouváme do úžiny. Ještě se raduji, že tentokrát máme dobré načasování s proudem.

Vítr 6Bf a vlny z Biskajského zálivu jdou přímo proti nám do úžiny. Spolu s proudem, který jde proti větru a vlnám, vzniká zde fenomenální vzdutí vln. Během minuty musíme vzdorovat vlnám, které se tyčí jako stěny domů přímo před námi. Strach v očích posádky se nedá schovat. I já mám strach. Strach z toho, že se tentokrát můžeme doopravdy převrátit. Jak dlouho to bude trvat? Porostou vlny? Stojím za kormidlem a snažím se na každou z těch vln šikmo najíždět. Loď se jedině tak může dostat nejhladším způsobem proti nim. Ještě zvažuji myšlenku, zda by nebylo moudřejší loď otočit a změnit trasu. Ale vlny jsou už tak velké, že mi tento manévr připadá velice nebezpečný. Mohl bych se dostat bokem k vlnám a nebyl jsem si jist, zda to dopadne dobře. Myšlenku jsem tedy zavrhl a plně se soustředím na kormidlování. Motor řval na plný výkon a mne v hlavě běžely další scénáře.

Co když selže? Náklon lodi je velký a tak by mohlo dojít k nedostatečnému promazání motoru. Nádrž je poloprázdná. Pravděpodobné je i to, že motor nasaje místo nafty vzduch a přestane pracovat. Nebo namotáme nějaký kus lana či rybářské sítě co se nepozorovaně vznáší pod hladinou na šroub? Tolikrát se mi to už stalo. To by byl konec. Vlny by si s námi začaly hrát a někde by nás vyvrhly z hlubin moře. Jediný pokus o záchranu by byl asi vytáhnout kousek genoy a na zadní vítr se pokusit plout zpátky.

Držíme se všeho co je na lodi pevné. Každá další minuta se zdá nekonečná. Je to obrovský rozdíl pokud vlna o výšce 5 metrů je dlouhá 30 metrů, nebo jen 8 metrů. Loď se šplhá přídí do nebe a pak se překlápí a padá zpět přídí do údolí. Pro mne to byly nejhorší vlny co jsem zažil, i když v bouři na Atlantiku byly vlny větší ale nebyly tak krátké. Tady jsem měl pocit, že jde o život. Představa, že by někdo z posádky vypadl do těchto vln, byla děsivá. Bylo mi jasné, že by se utopil, protože by nebylo možné se pro něj vrátit. Po půlhodině se úžina rozšiřuje a před námi je Biskajský záliv. Obrovské strmé vlny zanikají a my točíme na kurz do Brestu. Plujeme na boční vítr do 30 uzlů a dostáváme do boku vlny obvyklé tomuto větru na Biskaji.

V 17:15 definitivně přistáváme v marine du Chateau a všem se nám moc ulevilo.

 

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Trimarán Rapido 60

Představujeme | Viktor Brejcha
title

Z Turecka na Kypr

Plavba | Petr Hejduk