Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

 

Stockholmským Archipelem

Byl jsem vyzván Pavlem Geronimo Raunerem, abych napsal něco o našich cestách s malou lodí stockholmským archipelem v letech 2014 a 2017.

 

Doprava na místo

Na místo jsme se pokaždé dopravili po vlastní ose s lodí na vozíku. Cesta je to dlouhá, trajekt z Německa do Švédska je nutno objednávat s předstihem a vzhledem k tomu, že lístky jsou platné pouze ve stanovený čas, je dobré si nechat nějakou časovou rezervu, což samozřejmě cestu zase prodlužuje. Čili rozumná doba dovolené se pohybuje někde alespoň okolo tří týdnů.

 

 

Nebudu zde popisovat naše denní trasy, bylo by to nezajímavé, spíše se pokusím popsat několik zajímavých míst, která jsme navštívili. V každé z našich cest jsme najeli po vodě cca 250 NM a po silnici něco kolem 3500 km. V roce 2014 i 2017 jsme jezdili s naší lodičkou ve Stockholmském archipelu a na jezeře Mälaren. Na západ jsme dojeli nejdál do města Mariefred na jezeře Mälaren, na východ na ostrov Sandon - Sandhamn a na sever do městečka Spillersboda. Oblast je to opravdu hezká, v Archipelu je asi 30 000 ostrovů a ostrůvků a tak, přestože je součástí Baltského moře, je poměrně dobře chráněná před velkými vlnami. Jak praví znalci oblasti: „Je to takový nekonečný Orlík“. K tomu bych jenom podotknul, že sice „Orlík“, ale přece jen trochu chladnější, rozlehlejší a větrnější.

 

Počasí a vybavení

Při prvé cestě jsme vyrazili z domova v druhé půlce června 2014 a dlužno říci, že počasí bylo sice dosti slunné, den tam byl skutečně dlouhý, ale bylo ještě poměrně chladno (místní říkali, že extrémně na tamní poměry). Při letošní cestě jsme vyrazili později, v druhé půlce července, ale bylo dosti větrno (místní říkali, že až nezvykle), ale jinak bylo celkem příjemné teplo kolem 18 – 20° C. Obecně je nutno připomenout, že oblast je přece jen dost vysoko na severu, a tak je nutno počítat s tím, že sice můžete mít štěstí na krásné počasí, ale také může být pěkný fukejř, zima a lít jako z konve. To vše v rychlém sledu za sebou jako na horách. Co se týká větru, přišlo mi, že je nezáludný, sice fouká dost, ale nějaké divoké poryvy z bezvětří jsme nezaznamenali.

 

Možnosti parkování a spouštění lodě

Musím říci, že poprvé jsme byli dost nemile překvapeni tím, že po celodenním objíždění marin jsme nenarazili na jedinou, kde bychom mohli dát loď na vodu a ponechat tam zaparkované auto s vlekem. Všechny mariny byly soukromé a přístupné pouze pro členy. Nakonec jsem si vzpomněl na článek na nějakém anglickém webu, kde se autor zmiňoval, že dával loď na vodu v městě Äkesberga. Zde jsme nakonec našli útočiště a loď na vodu spustili a auto zaparkovali zde i letos.

Lodní provoz

Pro cestovatele na malé lodi je hustota provozu a z ní vyplývající zvlnění vody dost důležité. K našemu překvapení nebyly vlny způsobené projíždějícími „paneláky“ nikterak hrozné, ale zato některé větší motoráky s naší malou lodičkou pěkně zacvičily. Některá frekventovaná místa, zejména Vaxholm a Stockholmský záliv, svým lodním provozem a vlněním připomínala spíše oraniště s nepříjemně vysokými vlnami.

 Navigace

S naší malou lodičkou nebyly s navigací problémy – mělko je pro nás tam, kde koukají rackům stojícím ve vodě kolínka, jak pravil přítel Pavel Šulc. U kýlových lodí je ale třeba dost velké opatrnosti, pokud nejedou po vyznačených trasách. I dost daleko od břehu jsou občas vidět žulové balvany těsně nad hladinou, nebo i pod ní a člověk zvyklý z Chorvatska na to, že každý šutr nese výstražný znak, by mohl být VELMI nepříjemně překvapen. Na ostrovech je minimum možností nákupu i získání pitné vody a je třeba si toho být vědom. Ve veřejných  marinách a na čerpacích stanicích je samozřejmě voda k dispozici. Ale jak jsem se již zmínil, těch veřejných marin zase až tak moc není.

 

Ostrovy jsou skutečně hezké

Na mnohých ostrovech je soukromá víkendová chatička s molem pro motorový člun. Směrem do vnitrozemí potom přibývá na pobřeží výstavných domů a i ty čluny jsou stále větší a dražší. Některé ostrovy mají statut národních parků. Ostrov Sandhamn je velice příjemný ostrov na východním okraji archipelagu. Byli jsme zde v době končících svátků slunovratu – to je zde velmi významný svátek. Lodě se zdobí zelenými stromky a větvemi a všude se griluje jak o život. Město Vaxholm je potom výchozí brána do Stockholmského Archipelu s ostrovní pevností.

 

Stockholm

Představovat centrum města, muzeum Vasa a spoustu dalších atrakcí Stockholmu by bylo na mnoho samostatných článků, tak snad pár obrázků z míst, kam zase nikdo až tak moc nejezdí, zdymadlo mezi Baltským mořem a jezerem Mälaren. Drottningholm je královský zámek - bydliště královské rodiny na jezeře Mälaren. Zámek ve Stockholmu slouží pouze jako ceremoniální sídlo. Zajímavostí je staré barokní divadlo, jehož inventář si „vypůjčili“ Švédové za třicetileté války v Čechách, největší atrakcí divadla je působivé zařízení na „výrobu“ hromů, blesky řešili foukáním do svíček. Některé sochy v zámeckém parku jsou rovněž „vypůjčené“.

 

Mariafred

Půvabné městečko na jezeře Mälaren. Při plavbě do Mariafredu nás chytlo několik průtrží mračen. Během cca tříhodinového pobytu v městečku bylo naštěstí hezké a slunečné počasí.

Přemýšleli jsme, kde zakotvíme, protože místní marina byla plně obsazena luxusními loděmi. Nakonec jsme dali loď na kamenitou plážičku poblíž mariny. Při odjezdu k nám přišel chlapík, který hrál v místní hospůdce na kytaru a zpíval námořnické písničky a varoval nás před mělčinou na výjezdu. No, nakonec to dopadlo tak, že při odjezdu se spustila průtrž mračen, začalo foukat a protože nebylo díky tomu pořádně vidět na dno, na tu kamenitou mělčinu jsem si pěkně najel. Nebylo tam víc než 15 - 20 cm vody a kdo se jí chtěl vyhnout, musel jet těsně kolem zaparkovaných lodí. Značení veškeré žádné. Evidentně se jednalo o molo pouze pro dobře obeznámené místní. Po odjezdu z Mariafredu se počasí značně zhoršilo. Předpověď zněla na dva dny lijáků, a protože jsme měli zcela vybitou baterii a solární panel dával jen pár desítek mA, rozhodli jsme se zajet poprvé za náš pobyt do mariny. Jako nejvhodnější se jevila marina na ostrově Birka.

 

Birka – Björke

Ostrov je velká turistická atrakce, protože zde kdysi vznikla vikinská státnost. (https://en.wikipedia.org/wiki/Birka) Na ostrově je vybudovaná vikinská vesnička, je zde muzeum a probíhají zde archeologické výzkumy. Na ostrov jsme přijeli v sobotu večer totálně promoklí a tak jsme zašli do útulné hospody se stylovým vikinským vybavením a hořícím krbem. Trochu nás překvapilo, že zde bylo jen pár lidí a my jediní jsme neměli stylové vikinské oblečení. Ze stylu malinko vybočovala basebalová čepice na hlavě sympatického vrchního, mluvícího americkou angličtinou. Přiznám se, že mi to trochu vrtalo hlavou: „Že by zde žila nějaká vikinská komuna?“ Ráno jsem vše pochopil. Oni ti lidé byli vlastně zaměstnanci vikinského muzea v přírodě, kteří poté, co odjeli turisté, zůstali v pracovním oblečení.

Něco jsme pojedli, popili, ani to nebylo kupodivu na místní poměry moc drahé, požádali jsme o možnost nabití našich mobilů a kamery a zaplatili cca 75 švédských korun za noc v marině.

V neděli ráno jsme opět zašli do hospůdky a byli zde zcela sami. Po chvíli přijel malý trajekt a z něj nikdo nevystoupil – jasně jsem viděl zklamání personálu. No, vše dobře dopadlo, po čase přijel větší trajekt ze Stockholmu, plný nedělních návštěvníků a potenciálních hostů restaurace, a rozjelo se správné divadýlko, vousatý Viking se sekerou lákal hosty do restaurace a vše bylo, jak býti má. V přestávce mezi dešti jsme si rovněž prohlédli ostrůvek s jeho atrakcemi a vzhledem k deštivému počasí zůstali v marině jako jediní ještě jednu noc.

Musím říci, že Birka se nám moc líbila.  

 

Vzhledem k tomu, že se po dvou návštěvách opravdu nemůžeme považovat za znalce oblasti, dovolil jsem si požádat Pavla Šulce, jachtaře, který bydlí a jezdí v oblasti archipelu už mnoho desítek let, o pár zkušeností a rad, vycházejících potřeb, chyb a nedostatků nás, nových návštěvníků oblasti.

 

Pavel Šulc připomíná:

1) Terestrická navigace podle mapy je základ, je třeba jet primitivně prstem po mapě. Je to jednoduché, ale vyžaduje to pečlivost. Mapa zobrazuje větší oblast, GPS pouze detail nejbližšího okolí. GPS je jen pomocná informace, že jsi tam co si myslíš, že jsi. Plánuj, předvídej a mysli logicky.

2) Neexistuje pravidlo, že na velké vodě, nebo u příkré skály je hluboko.

3) V mém povídání na stránkách ČANY jsou mapky obchodů a stanic benzín-nafta-voda https://www.cany.cz/cany/ke-stazeni/category/15-svedsko

4) Šetři pitnou vodu jen na pití a nutné vaření. Balt není moc slaný, vařit v mořské vodě brambory a těstoviny není problém. Kafe se solí sice pijí v Norlandu, ale mně nechutná.

5) Hlídej si stav septiku a včas jej vyprázdni.

6) Sleduj předpověď počasí, kotvi v závětří ostrova.

7) Nauč se držet motorem loď na místě proti větru, aby posádka mohla pracovat s plachtami, kotvou, fendry a lany.

8) Nedopusť nekontrolovanou halsu. Někoho to smete nebo zraní.

9) Respektuj soukromý majetek.

10) Z důvodu krádeží, zejména přívěsných motorů, jsou kluby a maríny zamčené. Členové se střídají v nočním hlídání.

11) U natáčecích solárních panelů si hlídej jejich orientaci vůči slunci, abys nezůstal bez elektřiny. Z toho důvodu jsou lepší na plocho umístěné solární panely.

12) Pokud si půjčujete loď na místě, domluvte si předem vše podstatné, zejména rozsah papírových map (běžně jsou ve výbavě pouze mapy Archipelagu, mapy pro jezero Mälaren, Älandy a podobné nemusí být ve standardní výbavě), domluvte si jaký typ GPS je na lodi k dispozici. Záchranný ostrůvek není běžnou výbavou.

13) Pokud přiletíte letadlem, zjistěte si předem, jak se dostanete na místo. Lístky na autobus musíte nakoupit předem, řidič vám je neprodá. Ověřte si možnost nákupu potravin a vybavení v místě nalodění (marina může být na odlehlém místě). Prostě věci, na které jste zvyklí z Chorvatska, nemusí zde tak úplně platit.

 

A závěrem vyprávění jednoho z jachtařů, s nímž se Pavel letos setkal: „Když jsme se potkali, tak už jsme byli na cestě domů a ani jsem neměl nejlepší náladu, protože jsme celý den jeli bez GPS na lodi a GPS na mobilu nestála za nic. Asi třikrát jsme se ztratili. Nicméně, přes to všechno, to byla parádní dovolená. Sluníčko jsme měli tři ze šesti dnů a pořádně pršelo jen jeden den. Ve Švédsku je opravdu krásná příroda. Po poslední noci a probuzení se na dřevěném mole, jsme měli asi pět metrů od sebe na střeše cca 60-70 centimetrů vysokého orla! To bylo něco. Asi hodinu s námi seděl. Nejvíc mi bylo líto, že jsme nechytili žádnou rybu. Paní v jediném přístavu, ve kterém jsme za těch šest dnů spali, nám řekla, že je všechno vylovené. V tom přístavu jsme si ještě dali saunu - parádička.“

 

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Bretaň a Normanské ostrovy

Plavba | Tomáš Kůdela
title

Trimarán Rapido 60

Představujeme | Viktor Brejcha
Tabletový magazín MyBoat
Stahujte ZDARMA, čtěte offline!
AppStore Google Play