Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

Jiný svět

Každý žijeme ve svém světě, který se po všechna ta léta kontinuálně odvíjí a vše nové se staví na tom, co už máme zažité. Přirozeně si tak vytváříme mylnou představu o tom, že takovou podobu života musí mít každý.

 

Skutečně nevím, čím bych začal, protože toho je tolik, že to tato úvaha nemůže nikdy pojmout. Přestože se domnívám, že základní principy života, jak soukromého, tak i pracovního nebo obchodního zůstávají po tisíciletí neměnné, vytvářejí všechny mladší příchozí generace natolik odlišnou podobu toho samého, že můžeme mít pocit, že tomu, co se děje, přestáváme rozumět. A ten náš pocit je správný. Protože i my jsme v očích naší předchozí generace přišli s něčím, co oni těžko přijímali.

Tak snad jen tyto příklady, abychom si lépe rozuměli. Kamarád si posteskl: „Škoda, že nemám dostatek volného kapitálu. Hned bych se pustil do toho, že bych udělal e-shop na auta.“ Chvíli jsem mu nerozuměl. Koupě auta je v mém vnímání života rituál, který si chci pořádně užít. Chci si vychutnat, že s tím rozhodnutím jdu exhibovat do nějakého showroomu. Chci si vychutnat podstrojování prodejcem, kafíčka, zkušební jízdy a jeho strach, že mu uteču ke konkurenci. Chci si vychutnat výběr specifikace a moment podpisu kupní smlouvy. Chci si vychutnat předání automobilu, na které se pochopitelně těším. Neumím si představit, že bych se o tyto zážitky ochudil kliknutím na stránkách prodejce. Ale to jsem já. Přemýšlel jsem o tom, co kamarád řekl a umím si představit, že se na to nastupující generace dívá jinak. Když lze koupit na internetu ledničku, tak proč by nešlo auto? A musím mu dát za pravdu, že určitá část populace již nyní nepotřebuje k nabytí věci nějaké zvláštní rituály. A bude stále přibývat těch, pro které nebude auto víc, než lednička. A tento přístup bude ovlivňovat nejen jejich konzum, ale především jejich společenské chování.

Nebo s notným nadhledem sleduji směšný boj pražských taxikářů s provozovateli a uživateli sytému aplikace s názvem UBER. Tam, kde končí intelektuální schopnosti první skupiny, nastupuje jejich stupidní fyzická síla. A v českém pojetí se ještě přidají intriky, lobby a podplácení u kompetentních státních úředníků, protože ti jediní mohou s konkurencí zatočit. Celý ten směšný souboj s pokrokem bych přirovnal k nástupu automobilismu. Před automobily tady byly kočáry, koně, drožkáři a biče. Také zde byla určitě legislativa, která upravovala jejich podnikatelské prostředí. A pak přišly automobily, což se jistě nelíbilo ani jednomu majiteli nebo výrobci kočárů, ani drožkáři anebo výrobci bičů a koňských postrojů. Nelíbilo se jim to samozřejmě proto, protože přicházeli o obživu. Kdyby se chovali stejně, jako dnešní taxikáři a nebo taxikářské společnosti, pak by se jistě snažili, aby nějaká státní moc automobily zakázala. Jestli se jim to povedlo? Myslím, že výsledek pokroku vidíte sami.

A co UBER? Taxikáři argumentují, že účastníci systému UBER nemají taxametry a nemají zkoušky z místopisu. To je totiž jediné, co je odlišuje, protože řidičský průkaz a auto s platnou technickou kontrolou musí mít při provozu po pozemních komunikacích všichni. Každá aplikace je však dnes při kalkulaci ceny přesnější, než jakýkoliv taxametr, jehož účtovanou částku může řidič vozidla taxi ovlivnit volbou sazby a volbou trasy. A k čemu jsou zkoušky z místopisu, kdy cena je aplikací předem daná a navigace dovede každou cvičenou opici na místo určení. Navíc se v případě systému UBER nerealizují žádné hotovostní platby a všechny platby jsou z daňového pohledu do poslední koruny systémem doložitelné. Chci být spravedlivý a skutečně hledám na obou stranách argumenty pro jejich postoj v této válce. Vidím však taxikáře, kteří si mimo jiné svým chováním nikdy nevysloužili respekt zbytku populace, jako ty kočí na kozlíku drožky, kteří vidí, že už tím bičem dlouho práskat nebudou. Koneckonců můžou přejít pod nějakou aplikaci, nabízející spolujízdu, třeba UBER (protože přijdou i další), a nebudou obtěžováni předpisy magistrátních úředníků, které musí na rozdíl od řidičů UBER splňovat.

Pohyboval jsem se letos v březnu v oblasti texaského Dallasu, kde bych byl bez svého auta anebo UBERu naprosto ztracený. Neexistuje tam městská doprava v podobě, jak jí známe od nás. A pokud vstoupíte do nějakého prostředku veřejné hromadné dopravy, pak se setkáte s lúzou nejhrubějšího zrna. Žlutých taxíků, jako ve všech filmech z Nového Jorku, tam ulice plné nejsou. UBER tam funguje naprosto dokonale a v podstatě supluje to, co by mělo řešit město hromadnou dopravou.

I když některé věci někdy velmi těžko přijímám, musím být objektivní a vzdát hold pokroku. Když se vizionářsky podívám na turistický jachting, tak si myslím, že pomalu vymřou ti, kteří potřebují vlastnit loď z tradičních kvalitních materiálů. S jejich již nastoupeným a stále trvajícím přesunem do zanedbatelné minority přinese vývoj nové nezničitelné materiály na trupy lodí, kdy trup samotný bude jedním gigantickým fendrem, s nímž lze bez jakýchkoliv škod narážet do jiných podobných fendrů, do přístavních mol, do mořského dna a pobřežních skal. Takový zážitek simulovaného ztroskotání bez jakýchkoliv potenciálních rizik bude vítaným zpestřením na jinak nudné plavbě. Vystavení plachet, jejich skasání a trim bude dělat počítač. Rezervace, platba, převzetí a předání se bude odehrávat pouze elektronicky a zaslaný QR kód vám loď uvolní z vyvázání. Lůžkoviny budou na jednorázové použití a když je po sobě nevyhodíte, tak vám systém automaticky odečte z vašeho účtu příslušnou částku. Po opuštění lodě se celá, napojena na přístavní systém tlakové vody a odpadu, sama vyčistí a vydesinfikuje jako již dnes sprchový kout v hotelu Formule 1. A to vše pouze v případě, že ještě bude vůbec někdo stát o tento druh zábavy. Hrozná představa, že? A proč by neměla být reálná, když vyjde vstříc pokroku a požadavkům trhu? Jenom musíme ten jiný svět přijmout a snažit se žít s ním. Protože jít proti němu znamená bez naděje na jakýkoliv úspěch okrádat sám sebe.

 

 

 

 

 

 

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Beneteau Oceanis 51.1

Novinky | Michal Štěpán
title

Pointer 22

Novinky | Petr Láska
Tabletový magazín MyBoat
Stahujte ZDARMA, čtěte offline!
AppStore Google Play