Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

Co to je domov?

Při definici slova domov se nemusíme všichni shodnout. Určitě ne na všem. Mělo by ale být mnoho společného, co nás při definici toho slova spojí. Slovo domov má nepochybně v terminologii počítačových pařmenů několik „levlů“. Tak se na ně pojďme podívat.

 

A co mě k tomu zamyšlení přimělo? Obyčejný souboj pražských taxikářů s praktikami společnosti UBER. A že prej to nemá s loděmi a jachtingem nic společného. Ale má, a mnoho. Nejen s jachtingem, ale také s lékařskou praxí, se zemědělstvím, se stavebnictvím a třeba s jakýmkoliv jiným řemeslem. Divíte se tomu? Rád vám to vysvětlím, resp. se pokusím předložit vám svou podobu logiky myšlení.

Před rokem jsem touto dobou trávil nějaký čas u příbuzných v Dallasu. Bydlí na periferii Fort Worth v relativně krásném, v americkém měřítku moderním a klidném satelitu. S jednou malou nevýhodou. Všude je daleko a městská hromadná doprava tam v podstatě neexistuje, takže bez auta jste ve zlaté kleci. Nebýt UBERu, který tam spolehlivě funguje a všude nás kdykoliv za přijatelné peníze dopravil. Nemohlo to být jinak, než že jsem se vrátil domů touto službou nadšen. Když jsem potom vloni v létě v českém veřejném mediálním prostoru viděl, jak začínají třenice mezi taxikáři a UBERem, stál jsem bez jakékoliv bližší znalosti problematiky na straně americké aplikace. Vzdor taxikářů, které navíc nikdo ve společnosti nemá rád a slovo taxikář má jaksi pejorativní nádech, mi přišel stejně směšný, jako kdyby před sto lety protestovaly vozkové s koňmi, že by se měli zakázat automobily. Stejně jako mnozí dodnes, reagoval jsem bez znalosti problematiky naprosto emotivně a vůbec jsem si neuvědomil, že se mě boj taxikářů týká více, než bych si dokázal představit. Dnes jsem jednoznačně na jejich straně. Proč? Třeba proto, že jsou tady doma. Ale to je jen jeden z mnoha argumentů.

Co to tedy domov vlastně je? V prvním „levlu“ jsme doma v Evropě. Starý kontinent je naším domovem. Narodili jsme se v České republice, která je domovem v druhém „levlu“. Narodili jsme se na určitém místě v České republice, což je již třetí „levl“ domova. Narodili jsme se v nějaké rodině v nějakém konkrétním obydlí, což je čtvrtý „levl“ našeho domova. Vyrostli jsme a založili vlastní rodinu. Přirozeně jsme opustili čtvrtý „levl“ našeho domova a vybudovali si pátý „levl“ domova. Ten poslední, který nepřijímáme, ale vytváříme sami pro sebe, pro své nejbližší. U domova nezáleží na tom, jak vypadá nebo jak je veliký, domov nemá nic společného s významem slova bydlení. Domov jsou jen pocity, domov neovlivňují miliony, které někdo nacpe do bydlení. Domov je místo, kde máme to svoje. Kde se cítíme bezpečně, kde je nám teplo a kde zaženeme hlad. Domov je místo, které s námi, pokud nežijeme sami, sdílejí ti nejbližší. Je to místo, kde nemusíme přemýšlet o tom, co řekneme. Kde nemusíme hrát žádnou roli a bojovat za hierarchický postup. A těch pocitů, které vytvářejí domov je nekonečná řada a jsou stejně barevné a v různém hierarchickém pořadí, jako jsou složité naše duše. A to, co považujeme za domov v pátém „levlu“, to v různých obdobách očekáváme od všech ostatních pomyslných pater domova. Chceme se cítit bezpečně jak ve svém obydlí mezi svou rodinou, tak i ve městě, v zemi a na kontinentu, který považujeme za svůj domov. K tomu patří i fakt, že instituce, které si jako občané zřizujeme a které si daněmi platíme, budou pracovat tak, aby ten náš pocit domova posilovali. Pokud by tak nečinili, pak bychom se asi cítili pohoršení nad tím, co to vlastně dělají s naším domovem. Vadilo by nám, že namísto rozvoje oni náš domov przní. Przní vlastně i svůj domov, ale to je neruší, pokud se jich to bezprostředně netýká. Od toho jsou tady hlídací psi, třeba média, zákonodárci nebo výkonná moc, kteří ale na posledních pár let asi usnuli.

Vytvořili jsme si v našem domově formou zákonů mechanizmy, které mají za úkol regulovat chování jedinců tak, aby se všichni mohli cítit jako doma. Vytvořili jsme mechanizmy, které definují, za jakých podmínek může někdo podnikat. To je myslím naprosto v pořádku. Nebo byste chtěli, aby vám přišel dělat topení a vodu domů člověk, který to neumí. Nebo najali byste si služby advokáta, který nevystudoval práva a jde o člověka, který je jen dravý a jedná řízen pouze selským rozumem? Asi nenajali. Nehovořím o tom, že byste asi nešli k zubaři, který by se to naučil přes aplikaci na telefonu a nebo to viděl někde na Youtube.

Asi se myslím shodneme na tom, že u nás doma, abychom se cítili jako doma, by měly věci fungovat podle nějakých pravidel a ne tak, jak se komu zlíbí. A tak je to s UBERem, který jako cizí subjekt podniká u nás na dvorku a nerespektuje nic z toho, co musí respektovat při výkonu svého povolání každý z našich vlastních lidí. A naše instituce, které definovaly podmínky pro provoz taxislužby, by měli ty jedince, které tyto podmínky splňují chránit a ty druhé, které je nesplňují, z našeho domova vyhnat. Představte si, že by se to nestalo v oboru taxislužby, ale ve vašem oboru. Že by do vašeho oboru vešel někdo zvenčí, nemusel splňovat nic z toho, co jste musel splnit vy, a přitom by vám kradl práci a obživu. A naši vlastní úředníci, které si platíme a žijí z našich daní, by se k vám otočili zády a přestali vás chránit. Jak by se vám to líbilo? Asi byste nevyjeli s taxíky blokovat ulice, protože používáte jiné výrobní prostředky. Ale určitě byste se snažili využít třeba i zoufalých prostředků, abyste uchránili u vás doma své živobytí.

Nedělejte si iluze o tom, kdo je UBER a koho zaměstnává. Za volanty vozidel UBER sedí většinou Ukrajinci, Rusové, Uzbekové, Albánci a další ilegální emigranti bez pracovních povolení, kteří ani neumí česky. Najmou si tady za týdenní nájem 3500 až 4500 Kč auto, koupí si na splátky chytrý telefon a naučí se ovládat dvě aplikace. Objednávkovou aplikaci Uber a mapovou aplikaci, aby pro vás přijeli a odvezli vás na místo. Nemají pracovní povolení, nemají živnostenské oprávnění, nemají cejchovaná měřidla, neprokázali svou profesní způsobilost, neplatí daně a spolu s Uberem odváží všechny utržené peníze z našeho domova k sobě domů. Přejete si, aby to tak bylo i ve vašem oboru? Nakupovali byste v zelenině, kdyby vám prodavač zboží nezvážil a jen tak odhadem hodil něco za odhad ceny na pult. Nakupovali byste potraviny, o nichž byste nic nevěděli, zda jsou zdravotně nezávadné a nemají prošlou lhůtu trvanlivosti?

Jste jachtaři. Myslíte si, že by bylo správné, že by stačila jen nějaká aplikace namísto průkazu způsobilosti. Že by technický stav lodě a její konstrukce nebyla důležitá. Že není důležité znát meteorologii a umět číst v mapě. Nastoupili byste na moři na loď k někomu bez kvalifikace a jakýchkoliv znalostí a svěřili mu svůj život?

A s UBERem a taxikáři je to principiálně stejné. Stojím na straně taxikářů, protože jsou stejně jako já součástí mého domova. Je mezi nimi většina slušných lidí, kteří živí rodiny. A zaslouží si, aby je doma jejich domov chránil. Aby chránil jejich obživu, když po státu nic nechtějí a perou se o svoje živobytí sami. Nejsou všichni gauneři. Těch je mezi nimi málo, ale jsou bohužel nejvíc vidět.

A stejné je to s politikou, kde se chováme stejně nezodpovědně a emotivně a pak jen tiše nedáváme, když něčemu nerozumíme. A politika je to, co má vytvářet náš pocit domova. Což se zde také moc neděje. A přitom to za nás nikdo jiný neudělá. Je to náš domov a každý musíme začít u sebe.

Je před námi další sezona, deset dnů po skončení výstavy For Boat vyplouvám z Chorvatska do Itálie. Moc se těším na letošní první plavbu. Přeji vám všem krásnou nadcházející jachtařskou sezonu a těším se také na to, že si letos na stránkách My Boat vyměníme spoustu nových zážitků.

Na konec smutná zpráva. Kapitán Pavel Kocfelda opustil 7.3. navždy náš společný domov a vydal se tam, kde se možná také pluje. Jestli se tam také pluje, tak Pavel určitě popluje dál a my se to jednou všichni také dozvíme. Dočítám právě Danteho Božskou komedii, kde se často hovoří o řekách a o březích. Tak nezbývá než Dantemu věřit, protože vše se potom jeví lehčím.

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Cesta k vodě 2

Moje loď | Michal Kačírek
title

Italia 11.98

Novinky | Petr Láska